Originál nebo fake

Stačí jen navštívit vietnamskou tržnici nebo krámek. Na pultech se s padělky už většinou nesetkáme, protože mají prodejci strach ze stále častějších kontrol. Ale pokud projevíme zájem, případně jsme stálými zákazníky, není problém se k takovému zboží dostat. Tady se ale nejedná o podvádění kupujícího, tady kupující cíleně padělky za nízkou cenu vyhledává.

Jednou mě tím dostal jeden kolega, který si delší dobu neustále stěžoval na to, jak dostává málo zaplaceno a jak už ho ta práce za pár korun štve, ale vymóděný chodil neustále ve značkových věcech, kde nápisy se jmény značek nešlo přehlédnout. Až už jsem to nevydržela a vmetla mu, že nemá tolik utrácet za hadry, pak by mu víc zbylo na zábavu a on mi odvětil, že jsou to všechno věci od Vietnamců a ochotně mi popsal, jak takový nákup probíhá. Bylo mi z něj zle.
Proč mají lidé, kteří na to očividně nemají, touhu předvádět vyšší životní styl, tomu tedy nerozumím. Nejedná se jen o oblečení, které si mohou takto pořídit, ale třeba i o drahé značkové hodinky, které si koupí za pár korun nebo o šperky, či kabelky. U bot to bude asi podobné.
Přitom to, že nevlastníte originál, ale jen pouhou napodobeninu, se dříve nebo později stejně provalí. Někdo se s tím dokonce ani netají, nýbrž ještě chlubí. Tím ale člověk sám sebe jen ztrapňuje, nebo ne? Očividně to nosičům takového oblečení vůbec nevadí.

Sama mám s napodobeninou naštěstí pouze jednu zkušenost. To když mi můj drahý otec se svojí přítelkyní přivezli z dovolené v Turecku sportovní soupravu značky Adidas. Logo celkem nenápadné, nevypadala na první pohled špatně, černo-růžová barva. Když jsem v ní šla poprvé běhat a pak se doma svlékla, byla jsem celá pokrytá černými částečkami z látky, což se opakovalo i po několikátém vyprání. Skončila nakonec  v popelnici, pouštěla by totiž i jako hadr. To radši no name kvalitu.