Nejen online živ je člověk

Ano, jak říká nadpis, nejen online živ je člověk, ale v měřítku světa, v měřítku dnešní technické doby, pokud nejste online podnikatel, video tvůrce, sledovatel, pokud si nefotíte i obyčejné kafe v cukrárně a nesdílíte ho s vtipným komentářem, je to, jako neexistovat. Online sítě Vás chytí, sváží a vodí Vás jako loutku, kterou plně ovládají, od jejích chutí na jídlo po její denní činnosti, kde se vždy usmíváte, nikdy neuklízíte, ale Vaše domácnost je jako ze žurnálu, nikdy nejste nemocní, rozdrbaní, nebo jinak nedokonale upravení.

A pokud ano, je to cíleně, abyste v okolí vyvolali lítost, soucit, strhli na sebe pozornost. Když to nešlo jinak. Každý svůj krok fotíte, vše děláte jen pro pár zvednutých palců vyjadřujících Vám obdiv a uznání. To ale není skutečný život. Mezi tím, co se zabýváte takovými nesmysly, Vám skutečný život utíká mezi prsty a najednou zjistíte, že už je konec, jste staří, nikoho nezajímáte, jste jen na obtíž, svět se změnil, technologie se změnili, vy už jim nerozumíte a Vaši blízcí Vás mají za vykopávku z dob dinosaurů, která není hodna pozornosti, dokud nevydechne naposled a nezanechá po sobě co největší majetek.

Za čím se to vlastně online honíte? Pouze za iluzí života, za iluzí štěstí, přátelství, za iluzí čehokoli. Pouhý přelud, který ulétl. Vy jste tu a máte zúčtovat se životem. Co dáte do misky vah, kam patří dobré skutky, dáte tam nějaké kliknutí? A co bude na druhé straně vah, v činech, které jste mohli učinit, ale neučinili je, protože bylo důležitější vyfotit topící se dítě a sdílet na síti, než pro něho skočit do vody, bylo důležitější točit napadení slabého silnějšími a následně to zveřejnit, než slabšímu pomoci a zastat se ho. Co potom bude s Vámi, když už na nápravu bude pozdě? I kdybyste dostali další šanci, nepromarnili byste ji stejně se zdáním, že je ještě času dost?