Diviš nebo Franklin?

Bez elektrické energie si dnes neumíme představit náš život. Někdy se ale může stát velice nebezpečnou. Zvláště, když na nás nekontrolovaně útočí při letních bouřkách. Milovníci historie si jistě vzpomenou na nejeden hrad, který byl zničen právě po úderu blesku. Například jedna z našich nejznámějších zřícenin, hrad Landštejn. Kdyby už tenkrát znali hromosvod, tak si mohli ušetřit mnoho starostí. Podle odborníků by se měl spíše nazývat bleskosvodem, protože se zvukovým projevem, který blesk doprovází, nemá nic společného. Hromosvod je tedy zařízení, které umělou cestou přijímá bleskový výboj a následně ho pošle do země. Za vynálezce hromosvodu jsou považováni dva muži. Americký vědec a politik Benjamin Franklin a český vynálezce Prokop Diviš.

§  Ať si Američané myslí, co chtějí, každý Čech je jistě právem přesvědčen, že náš Diviš byl určitě první.

Jak hromosvod funguje

První hromosvod umístil Prokop Diviš na farní zahradě v Příměticích u Znojma. Na svou budovu si tento vynález musel v Českém království počkat ještě dalších jednadvacet let, kdy byl instalován na zámku v Měšicích. Každý hromosvod se skládá ze tří částí.
1.     Jímací zařízení – zde probíhá první fáze, kterou je zachycení blesku.
2.     Svod – tato část spojuje jímací soustavu s uzemněním.
3.     Uzemnění – tato část je uložena v zemi a většinou je to zemnící tyč, deska nebo drát.

Hromosvod se umísťuje většinou na vysoké budovy, které jsou bleskem nejvíce ohroženy.Například vesnické kostely, školy. Zařízení pro svod blesku se umisťuje také na budovy, které by zásahem elektrického proudu mohly utrpět velké hospodářské nebo kulturní škody – archivy, muzea, výrobní haly. Dalšími budovami, které by mohly zásahem blesku doznat větších škod, jsou nádraží, plynárny, vodárny, elektrárny. Vzhledem k tomu, že blesk uhodí většinou na nejvyšší místo v oblasti bouře, je nesmyslem se při bouřce schovávat pod stromy. Nejeden člověk na tuto neopatrnost doplatil životem.